Rodinné prostředí formuje děti nejen slovy, ale hlavně tím, co každodenně zažívají. Kvalita vztahu rodičů hraje klíčovou roli v tom, jak děti vnímají lásku, důvěru a mezilidské vztahy. Pokud vyrůstáme v domácnosti, kde si rodiče projevují lásku skrze laskavá slova, doteky nebo pozornost, neseme si tento vzorec i do svých vztahů. Naopak prostředí plné konfliktů, chladu či ignorance může v dětech vyvolat nejistotu a potíže s navazováním hlubokých vztahů v dospělosti.
Jak vztah rodičů ovlivňuje jejich děti?
Děti se učí nejen tím, co jim říkáme, ale především tím, co v rodině zažívají. Učí se modelem.
Než budete číst dál, zkuste se zamyslet jak si vy doma vyjadřujete vzájemnou lásku? Máte? V odstavci níže pak najdete široký výčet pro vaši inspiraci.
Pokud si rodiče projevují náklonnost prostřednictvím laskavých slov, doteků nebo zájmem o druhého, mají děti tendenci tyto vzorce vztahového chování přebírat. Děti rodičů, kteří si projevují lásku otevřeně (např. objetím, polibky, vyjádřením uznání, respektem, slovní podporou, laskavým tónem, smíchem, vlídnými slovy nebo společně stráveným časem), snadněji navazují vztahy a učí se, že emoce jsou přirozenou součástí vztahů a že jejich vyjadřování je důležité. Učí se, že vztahy mohou být stabilní, respektující a radostné i přes občasné konflikty či nedorozumění. Nebojí se vyjádřit pozitivní emoce k druhému, naopak jim to přijde přirozené. Tyto děti si vytvářejí představu, že svět je bezpečné místo. Tato jistota je klíčová pro jejich schopnost zvládat stres a výzvy. Takové děti se méně obávají emocionální blízkosti a mají větší schopnost vytvářet hluboké, intimní vztahy.
Naopak, pokud rodiče lásku neprojevují nebo si vyjadřují neúctu skrze kritiku, ignorování či neustálé konflikty, děti mohou tyto vzorce vnímat jako normu a opakovat je ve svých vztazích.
Jak být pro děti dobrým vzorem v partnerském vztahu?
Abychom dětem poskytli dobrý základ pro jejich vlastní vztahy, je důležité zaměřit se na několik klíčových oblastí:
- 1. Otevřená komunikace. Je základem toho, aby děti mohly zažívat, jak je důležité mluvit o svých potřebách, pocitech, přáních a obavách. Komunikace by měla být nejen otevřená, ale i laskavá, bez urážení, a měla by směřovat k hledání společného porozumění, k synergii. To pomáhá dětem pochopit, že ve vztazích je důležité vyjadřovat se autenticky, být kongruentní, ale zároveň s ohledem na druhého.
- 2. Vzájemný respekt a respektování hranic – Ukažte dětem, jak se navzájem s partnerem posloucháte, vnímáte, respektuje názory druhého, vážíte si jeden druhého. Respekt je základem pro důvěru a rovnost ve vztazích. Děti se musí učit, že každý člověk má své osobní hranice, na které je třeba brát ohled. To zahrnuje jak fyzické, tak emocionální, psychické či sexuální hranice, které by měly být ve vztahu jasně definovány a dodržovány.
- 3. Fyzické a verbální projevy lásky. Děti by měly vidět, jak si partneři projevují vzájemnou lásku a náklonnost nejen ve slovech, ale i v každodenních gestech. To zahrnuje upřímný zájem, objetí, polibky, komplimenty, ale i malé pozornosti (třeba smajlík namalovaný na nočním stolku, či polibek zaslaný SMS), které ukazují, že je partner pro druhého důležitý. Tyto projevy lásky tvoří základ pro zdravý vztah a ukazují dětem, že láska je něco, co je potřeba neustále živit pozorností a projevovat ji.
- 4. Konflikty nejsou hrozba, ale součást vztahu. Vidí-li děti, že se rodiče dokáží i při neshodách chovat s respektem, chápou, že konflikty nejsou destruktivní, ale naopak mohou posilovat vztah a občas vyčistit vzduch. Učí se, že je důležité umět se omluvit, naslouchat a hledat řešení.
- 5. Podpora, i když není vše růžové. V dobrém i ve zlém – to jsme u obřadu slyšeli všichni. Děti se učí, jak je důležité být vzájemně podporující a stát při sobě i v těžkých chvílích. Když si rodiče navzájem pomáhají v náročných období života (a že jich může být), děti se učí, že vztahy nejsou jen to hezké, snadné, krásné, když jsou všichni zdraví, ale znamenají i sdílení zodpovědnosti nebo poskytování podpory, když nám život naloží.
Jak v dospělosti měnit nezdravé vzorce ve vztazích?
Vztah mezi našimi rodiči v dětství má celoživotní dopad na naše chování, vnímání vztahů i schopnost vytvářet kvalitní mezilidské vazby. Rané zkušenosti formují naše očekávání od partnerů a způsob, jakým přistupujeme ke konfliktům, lásce i intimitě. Pokud jsme byli svědky napjatého, konfliktního prostředí, může to negativně ovlivnit naše vnímání partnerství.
Pokud si v dospělosti uvědomíme, že jsme si osvojili nezdravé vzorce z dětství, existuje několik způsobů, jak je měnit. Důležité je vědomé sebepoznání a práce na sobě. Psychoterapie, ať už individuální nebo párová, může pomoci pochopit, odkud tyto vzorce pocházejí, a jak je změnit. Pokud někdo váhá s vyhledáním odborné pomoci, může nejprve zkusit anonymní podporu, například zavoláním na Terapeutickou linku Sluchátko na číslo 212 812 540, kde se může seznámit s tím, jak psychoterapie funguje.
Jak budovat zdravé partnerské vztahy?
Každý partnerský pár má svůj jedinečný příběh, který je klíčovou a dokonce určující součástí jak identity dvojice, tak partnerů samotných. Nejde přitom o jeden příběh – o každém partnerství lze vyprávět mnoho různých příběhů. Aby bylo partnerství naplňující, je důležité, aby v těchto příbězích oba partneři hráli pozitivní roli a aby samotné partnerství mělo příběh, který je pro oba přijatelný. Dlouhodobě naplňující vztahy mají společné prvky jako vzájemný respekt, společně trávený čas, zdravou komunikaci a sdílené rituály. Partneři, kteří společně oslavují své výročí nebo mají vlastní tradice, si posilují vzájemné pouto.
Není tedy důležité, kdo slaví 1. Máj a kdo sv. Valentýna, důležité je, aby si partneři našli své vlastní rituály a způsoby, jak společně posilovat vzájemné pouto, projevovat si lásku, úctu a rozvíjeli vztah, ve kterém nezapomínají i na humor.
