Těm, kteří jsou zdatní v ručních pracích se zcela jistě tato metafora dobře propojí. Pod slovem patchwork jim na mysli vytane tvořivá práce s mnohými detaily, kde je potřeba poskládat dohromady někdy na první pohled neladící vzory, tak aby výsledek byl harmonický. Což, když se podaří, je barevná a mnohočetná svými vzory, hřejivá, radostná a výjimečná deka, přehoz přes postel… Symbol rodinné pohody.
S rodinou se v dnešní době pracuje stejně. Máte děti z předešlého vztahu, najdete si partnera, který má závazek či dva. Společně si pořídíte miminko z lásky. Jak naučit celou zdánlivě nesourodou skupinku nevlastních sourozenců, tatínků, maminek, aby spolu harmonicky spolupracovala? Taková rodina je opravdu složitá. Složitá na vztahy, na komunikaci, na převzaté vzorce. „Když se v ní podaří nastavit základní fungování a rozdělení rolí, může být skvělým tréninkovým polem pro děti, vyrůstají totiž v mnohočetných vzorech a mohou se tak učit a vybírat z mnohem větší nabídky než klasické uspořádání táta-máma.” Vysvětluje rodinná poradkyně Kateřina Novotná.
Pokud v rodině funguje otevřená komunikace, mají děti žijící v takto široké rodině mnohem více možností k vyjednávání, dělání dohod, zjišťování co u koho funguje, nastavování hranic. V jejich dospělém životě to může přinést lepší schopnost se o sebe postarat a říct si co potřebují. Není tedy na místě rodinu, jejíž typ se objevil na konci dvacátého století jakkoliv zatracovat, naopak, pokud je komunikace ve vztahových liniích správně uchopena, může být pro dítě přínosem. Pokud ale do nového uspořádání vstoupí zášť, zloba, nesnášenlivost nebo staré křivdy, koledujete si o pořádný průšvih.
Jak na věc?
Na spolužití i komunikaci by se od začátku měli podílet nejen partneři, ale všichni zúčastnění. Tedy děti, babičky, atd… Sice budete muset počítat s velkým výdejem energie, ale: „Je to energie vynaložená do společné věci, která má smysl. A to je podstatné. Že všichni zúčastnění v takovéto rodině věří, že takto žít je skvělé. Že je tam pro každého místo s jejich radostmi i starostmi, že se nerozlišuje moje a tvoje dítě, že se komunikuje o tom, co prožíváme.” pokračuje odbornice.
Patchworková rodina je pro nastavení funkčních vztahů mnohem komplikovanější. “Je nutné hodně s dětmi mluvit o tom co se děje, že je máme pořád stejně rádi, i když jsme se rozrostli,” varuje odbornice a dodává, že i nové děti musí cítit lásku, pochopení a souznění. Zároveň shrnuje: „Nemusíte ovšem tvrdit, že všechny milujete stejně, děti nejsou hloupé a nikdo by vám ve finále vaše sluníčkové proklamace nevěřil. Mnohem důležitější pro pěkný vztah je dávat jim najevo svoji lásku třeba oceňováním a všímáním si – tedy pozorností a zájmem, který děti ocení vždy. Od nové maminky, nového táty… Navíc je to jednoduché: V tomto případě už není potřeba dělit na moje a tvoje děti, zájem přece potřebují všechny.“ Mluvte s dětmi o pocitech a hlavně respektujte, že každý přilétl z jiného hnízda, s jinými návyky. Učte se od sebe navzájem, nesoupeřte. V tom spočívá obohacení v patchworkových rodinách. Pokud se budete snažit potlačit přirozený stav věci a budete trvat na tom, že u vás se vždy kartáčky dávaly do modrého kalíšku a vidličky do první přihrádky, nebo že pohádky se nečtou večer, ale u snídaně, koledujete si o pořádný průšvih. Nechejte zvyky sešitých rodin, aby se sžily, z každého rodinného nastavení si vezměte, pro nově kooperující skupinu lidí, to nejlepší.
Varování, či upozornění závěrem? „Být tátou, mámou, strejdou, macechou v tak barevné rodině je komplikované a někdy se to neobejde bez odborné pomoci profesionála. Ten pomůže například vidět věci, které se v běžném rodinném provozu přehlédnou, pomůže s vyjasněním rolí a pojmenováním vzájemných potřeb jejich jednotlivých členů a s jejich očekáváním na život v rozšířené rodině. V dnešní době již existují služby, kdy nemusíte vy do poradny psychologa, ale ten, po objednání přijde za vámi. Stačí, když si ho objednáte. A věřte tomu, že v prostředí, které je vám všem důvěrně známé, se mnohé situace řeší lépe, než v ordinaci lékaře duše.“
Než sešijete, měla byste vědět…
- Potřebujete čas. Jistě, každý sní o dokonalé rodince s labradorem na předzahrádce. A snaží se vybudovat ji za každou cenu. Když spolu začnou žít dva dospělí s dětmi z předchozích vztahů, mohou být přehnaně optimističtí, těší se na to, jak jejich děti budou vyrůstat společně… A ono to začne skřípat. Vydržte a nevzdávejte se svých vizí, na druhou stranu, vše nebude zalité sluncem, přeháňky na vašem rodinném nebi se vyskytnou a vy budete často skřípat zuby. Vždy ale musíte mít jistotu, že se vám emoční investice, do sešívání dvou rodin, vyplatí, že vám za to stojí.
- Zvlášť děti na prahu puberty mají k novým partnerům svých rodičů exponovaný vztah. Tím, či oním směrem. Milují, nenávidí. Nic mezi tím. Netlačte na pilu, nechte prostor dítěti, které občas samo neví co se sebou. Nabízejte radu, apod., ale nevnucujte se. To se poddá.
- V nových rodinách to občas skřípe. I proto, že nová matka, nový otec, nemá a nesdílí minulost s novými dětmi. Navíc původní tatínek může být stavěn na piedestal všech otcovských cností, i když tomu v reálném životě tak nebylo. Nikdy se nesnažte být lepší, než původní tatínek, maminka. Neporovnávejte se, nehaňte. Buďte realisty, s ikonou, kterou nosí momentálně vaše nové dítě v hlavě, nemá cenu soupeřit. Ani náhodou.
- Pokud máte oba dva děti z předchozích vztahů, nesnažte se je umístit do jednoho dětského pokojíčku. Dejte jim prostor, aby si samy vybraly, kde chtějí bydlet a umožněte jim přesun, až se v nových vztazích budou cítit lépe. Otevřeně komunikujte o vzniklé situaci, nenechte se zahnat do kouta výhružkami. Otevřenost i benevolence se vám vyplatí.
- Mějte na paměti, že rodina je celek, který svými vazbami drží pevně pohromadě. Vy jste patchworková rodina, a lepidlo potřebuje čas na zatuhnutí. Jestliže si ten čas dáte, budete fungovat stejně, možná lépe, než rodina, která se z různých kousků slepovat nemusela. Budete si totiž mnohem víc vážit toho, co máte a co jste uměli získat.
- Pozor na pubertu – ta dokáže s již fungujícími vztahy pořádně zamávat. Neberte si tedy výpady osobně, pokud se puberťák nikoli váš bude chtít vymezovat vůči vám, požádejte partnera o spolupráci, a promluvte si o všem společně..
- Kvůli tomu, co provedly jeho děti, vaše děti, společný mazánek, se nikdy nehádejte před viníky. To ale jistě dobře víte. Jsou momenty, kdy je lepší děti poslat k babičkám a vzniklé situace si vyříkat bez zvídavých uší…
Každý vztah je jinak vášnivý, emočně nabitý. Snažte se především o to, aby vaše patchworková rodina byla fungující, aby si sebe lidé navzájem vážili, dokázali spolu vyjít a počítejte s tím, že je potřeba malých krůčků k tomu, aby se všichni nakonec začali navzájem uznávat. Výhodou je také to, že pokud od jistého okamžiku stvoříte společnou minulost, přítomnost i plánujete budoucnost, máte o čem hovořit… A to hodně stmeluje.
